fbpx
www.homeohelp.cz

Netrpíte na horečky, a tak si myslíte, že jste zdraví? Může to být omyl

Homeopatie stojí na dvou hlavních pilířích. Prvním je předpoklad, že všichni disponujeme nějakou vlastní energií – neviditelnou silou, která ovlivňuje chod našeho organismu. V různých kulturách je nazývána jinak, ale jde stále o totéž – čchi, pránu, vitální sílu. Druhým pilířem je skutečnost, že vy sami máte schopnost se uzdravovat. Správně vybraný homeopatický lék má schopnost zarezonovat s vaším energetickým polem a posílit vaše vlastní samoléčebné schopnosti. Není to tedy lék, který léčí, jste to ve výsledku vy sami.

Není síla jako síla

Při zohledňování vašich problémů hraje v homeopatii roli téměř cokoli, protože jde o celostní přístup. Když přijdete na konzultaci, bude mne zajímat, co vás trápí po těle, ale i jaké máte starosti, čeho se bojíte, jaké nepříjemnosti vás v životě potkaly. Během života si nabalujeme různé druhy zátěží – ať už jde o zanášení těla špatným životním stylem a prostředím, konvenčními léky (které, chtě nechtě, nesou nežádoucí účinky) nebo různými psychickými traumaty. Dospělý člověk má obvykle už bohatě nastřádáno, a tak je nezřídka při řešení problémů nutné podat více homeopatických léků v řadě. Někdy se tento proces přirovnává k loupání cibule – další lék je vždy indikován na základě nově objevené vrstvy. Zároveň to vysvětluje, proč na homeopatii velmi dobře reagují malé děti – jejich úroveň zdraví je totiž většinou ještě dobrá a tělu stačí k opětovnému „nakopnutí“ jen málo.

A tím se dostávám k teorii úrovní zdraví. Rozpracoval ji profesor George Vithoulkas, který homeopatii zasvětil celý svůj život. Podle něho se každý člověk nachází v jedné z dvanácti úrovní zdraví (= úrovní naší vitální síly) a na základě toho se dá předvídat a vyhodnotit druh jeho reakce na podaný homeopatický lék. Vithoulkas se v posledních letech věnuje také studii o tom, že naše nemoci nevznikají a nestojí samy o sobě, ale tvoří určité kontinuum – souvislá spojení. Tak lze kupříkladu o většině chronických nemocí říci, že jsou výsledkem akutních zánětlivých procesů, které tělo nebylo schopné zdárně vyřešit. Imunitní systém pak přetrvává v jakémsi kompromisním stavu, kdy člověk jakžtakž funguje, ale už není plně zdráv.

Proč je lepší navenek než uvnitř

Ve skutečnosti dochází při léčení řady našich potíží k jejich potlačování. Poměrně typickým příkladem je dítě, u kterého se krátce po narození rozvine atopický ekzém. Rodiče začnou v dobré víře dítě mazat kortikoidovou mastí, do toho přijde třeba pár očkovacích vakcín, na jejichž zvládnutí nemusí být organismus dítěte ještě dostatečně zralý, a kruh se roztáčí. Ekzém časem jakoby zázračně zmizí, ale objeví se různé alergie, dítě začne hůř spát a po pár letech se začnou projevovat známky astmatu, nebo (v horším případě) třeba epilepsie. V dospívání už téměř nebo úplně zmizí schopnost mít horečku. Scénář pak může do dospělosti pokračovat v podobě rozvoje dalších chronických problémů. Co to znamená? Už v dětství došlo nikoli k vyléčení, ale k potlačení ekzému, na což tělo postupně reagovalo přesunutím problému dovnitř do těla, na hlubší (vážnější) úroveň.

Ale je to ještě zajímavější. Z hlediska úrovně zdraví je totiž větší problém, když má člověk úzkosti, než když má třeba lupénku. Podobně člověk, který trpí depresemi, ale už nemá schopnost mít alespoň jednou za čas akutní nemoc s horečkou, má slabší úroveň zdraví, než dítě, které jde z jedné rýmy do druhé. Velmi často se setkávám s větami typu „mám ty a ty potíže, ale jinak jsem zdravý/á, nebývám nemocný/á“. Jenže fakt, že nemáte třeba několik let žádnou akutní nemoc, se kterou si tělo musí poradit, je právě známkou snížené úrovně zdraví. Pravda, může to také znamenat, že jste superzdraví, ale to je bohužel ta méně častá varianta.

Je na místě ještě dodat pro mnohé určitě překvapivou věc – že potlačit symptomy nemoci lze i špatně zvoleným homeopatickým lékem. Není to sice neřešitelná situace, ale zbytečná, a vyžaduje nějaký čas, než se organismus znovu srovná tak, aby byl připravený na podání dalšího homeopatika. Proto mě občas trochu zneklidňují (ač dobře míněné) rady šířené na online diskuzích fórech. Málokdo také ví, že ačkoli homeopatika údajně nefungují, jsou to registrovaná léčiva a od určité výše potence (tj. stupně ředění) jsou u nás dostupná pouze na lékařský předpis. Zvláštní, že? 🙂

Neklesejte na mysli

Tohle všechno je samozřejmě trochu zjednodušený pohled na věc. Co tím ale chci hlavně říci? Že homeopatie může jít opravdu do hloubky, k jádru problému. V řadě situací, kde si konvenční medicína neví rady, je skvělou volbou. Že může fungovat neuvěřitelně rychle, ale také není vždy možné od ní očekávat, že vás jako mávnutím kouzelného proutku zbaví letitých problémů. Že někdy je třeba právě to zhoršení kožních projevů (zdánlivě) paradoxním ukazatelem toho, že vaše úroveň zdraví jde nahoru. Že pokud se v prvních týdnech po podání léku objeví akutní nemoc s horečkou, je to obvykle dobrá zpráva. A že tuhle fázi je potřeba ustát, pokud to se svým zdravím myslíte opravdu vážně, a chcete se OPRAVDU léčit. Protože třeba takový lepší spánek a nálada za to stojí, ne?

Pevné zdraví přeje

Monika

 

Zdroje: Pro hlubší studium dvanácti úrovní zdraví doporučuji knihy George Vithoulkase, zejména Úrovně zdraví, nebo knihu Klasická homeopatie v teorii a praxi od Petra Zachariáše.

Netrpíte na horečky, a tak si myslíte, že jste zdraví? Může to být omyl

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přesunout se na začátek