fbpx
www.homeohelp.cz

O studijním pobytu na Alonissosu aneb Za poznáním až na vrchol

V současné době je možné si pro studium homeopatie v Česku vybrat hned z několika škol. Pouze Prague College of Classical Homeopathy Petra Zachariáše je ale inspirována učením George Vithoulkase. A protože osobní zkušenost je nenahraditelná, plán na září 2019 byl pro mne tentokrát jasný – absolvovat kurz na International Academy of Classical Homeopathy na řeckém ostrově Alonissos. Informace v tomto článku mohou posloužit jako ochutnávka zejména těm z vás, kdo se již homeopatii studijně a profesně věnují.

Na ostrov Alonissos se jezdí bez léků, je přírodní lékárnou Středomoří

Tak zní titulek jednoho ze starších článků o Alonissosu na internetu – a nezbývá než souhlasit. A to nejen kvůli množství bylin, které tu všude divoce rostou, ale i díky akademii, která si vybudovala mezinárodní pověst, a kam se jezdí léčit a učit lidé z celého světa. Zúčastnila jsem se postgraduálního kurzu, který byl primárně určen homeopatům z Ruska a Rumunska a tlumočený do angličtiny. K mému úžasu se tu nakonec sešli zástupci a zástupkyně z 21 zemí, včetně Mexika, Peru, Indie, Nepálu, Izraele či Severního Irska. George Vithoulkas, který praktikuje homeopatii úctyhodných 55 let a zdejší školu založil, je ve světě považován za toho, kdo ve 20. století postavil klasickou homeopatii znovu na nohy. Až na Alonissosu jsem pochopila, kolik se mu toho podařilo pro tento obor udělat a kolik síly musel během svého života vyvinout, aby zbavoval homeopatii nálepky šarlatánství… V roce 1996 obdržel za své počiny ocenění Right Livelihood Award, známé jako “alternativní Nobelovka”, v roce 2000 byl oceněn indickým ministrem zdravotnictví jako homeopat tisíciletí. Je čestným profesorem celé řady zahraničních univerzit, a poslední jmenování obdržel od zástupců kolumbijské univerzity z Cali v rámci ceremonie přímo během našeho kurzu. 

Zázraky v přímém přenosu

Během devíti dnů intenzivní sedmihodinové výuky jsme měli možnost být svědky živého odebrání šestnácti případů přímo profesorem Vithoulkasem, včetně následné analýzy, společné diskuze a výběru léku a potence. (K repertorizaci se tu už výhradně používá pouze Compass software). Před očima jsme měli autistické děti, nádory i “obyčejné” senné rýmy a psychické poruchy. Také vzhledem k věku George Vithoulkase je pochopitelné, že program byl doplněn o řadu dalších přednášejících (lékařů). Nadezhda Kubasheva prezentovala vyléčené případy diagnóz, které byly z běžného medicínského pohledu řešitelné pouze operativně, Dmitry Chabanov nás seznámil s posunem ve vnímání původní Hahnemannovy teorie miasmat. Atul Jaggi a Mahesh Mallappa prezentovali složité případy ze své praxe v Indii, a ačkoli je nutno říci, že délka jejich prezentací a počet podaných léků připomínaly nekonečnost bollywoodských filmů, všechny měly nakonec happyend. 

Absolutní zdraví už dnes neexistuje

To byla jedna z těch smutnějších zpráv. V době, kdy jsme zatíženi znečištěným životním prostředím, nepřirozenou stravou, stresem, léky a očkováním, to zkrátka není možné. Přičemž, podle George Vithoulkase se problém se zátěžemi způsobenými alopatickou medicínou týká zejména Evropy a Severní Ameriky. I to je důvod, proč už není pro dnešní homeopatickou praxi dostačující řídit se třemi původními základními miasmaty (zátěžemi) podle Hahnemanna – obrazy pacientů jsou mnohem komplikovanější, než bývaly kdysi. Homeopatie také nemůže a nemá měnit základní kvalitu osobnosti člověka. Správný lék může být určitou berličkou na cestě, ale pro svůj osobní vývoj za lepším “já” se každý musí naučit pracovat sám se sebou. Dobrá zpráva pro homeopatii a její obhajobu před zastánci exaktní vědy je, že se objevuje stále více studií dokazujících existenci čehosi, co jsme dosud přesně neznali, a čemu se v homeopatii říká vitální síla. Příkladem je studie Davida Tonga z Cambridge a video “The Real Building Blocks of the Universe”

Děravé silnice, neohrožené kozy a dechberoucí zátoky

A nakonec pár ryze praktických informací na cestu. Alonissos je ostrov poměrně málo objevený turisty, což má své výhody i nevýhody. Cesta sem není úplně snadná (a nemusí být ani úplně levná). Nejbližší letiště je na vedlejším Skiathosu a přímé lety z Prahy nebyly k dispozici. Jako nejlepší možné spojení se ukázal být let s jedním přestupem a následnou cestou lodí, a celé přepravování trvalo asi 12 hodin. Samozřejmě je ale možné vyrazit i autem. Nevím, jak v hlavní sezóně, ale začátkem září je tu božský klid. Počasí je ještě teplé a vhodné ke koupání, večery jsou již příjemně chladnější. Ostrov má pouhých 130 kilometrů čtverečních, takže je možné jej bez problémů projet celý během jednoho dne a ještě vidět několik pláží, z nichž některé opravdu stojí za to. Půjčovny aut, čtyřkolek a motorek jsou asi nejčastějším místním byznysem, a protože je ostrov hodně kopcovitý, pro línější tvory je jejich půjčení nezbytností. Je pouze nutné počítat s tím, že silnice jsou místy úzké, a s posouváním se dál na sever ostrova se jejich kvalita dosti zhoršuje, takže nevíte, jestli se máte vyhýbat protijedoucím řidičům, dírám, nebo všudypřítomným kozám. Ale vidět shora zátoky, ve kterých tušíte poslední volně žijící tuleně, stojí za ten adrenalin… 

Některé studenty může odrazovat, že bez (alespoň průměrné) znalosti angličtiny to na Alonissos nemá smysl – což je fakt. Ani bez notné dávky trpělivosti to nepůjde. A pokud se rozhodnete do zdejší akademie chodit pěšky, bude to chtít i trochu té kondičky – i škola je totiž vysoko na kopci. Jako byste museli i tady (sami sobě) dokázat, že to s homeopatií myslíte opravdu vážně – a něco pro to udělat. 🙂

Monika

O studijním pobytu na Alonissosu aneb Za poznáním až na vrchol

Jeden komentář u “O studijním pobytu na Alonissosu aneb Za poznáním až na vrchol

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přesunout se na začátek